Když tě boty dřou, ale duše jásá: 230 km Rota Vicentina, cesta která tě změní

Když jsem poprvé ucítila, že mé tělo zoufale volá po pohybu, představovala jsem si nějaké klidné procházky v lese nebo ranní cvičení jógy. Jenže moje duše měla jiné plány – mnohem větší. A hlasitější.

Ve hře byla klasika: Santiago de Compostela. Legendární pouť, kam směřují stovky lidí hledající odpovědi na své otázky. Jenže pak jsem zahlédla krátké video o portugalské stezce Rota Vicentina – divoké útesy, burácející oceán, kilometry písku. A moje srdce jasně zašeptalo: „Tam musím jít.“

A když jsem se v březnu musela rozloučit s nejlepší kamarádkou, která odešla zpět „domů“, moje cesta dostala ještě hlubší význam. Už to nebylo jen o pohybu, ale o rituálu, o loučení, o cestě k sobě.

🎒 Příprava bez přípravy

Na plánování jsem byla pečlivá. Koupila jsem si letenky, zajistila ubytování, sbalila malý batůžek (protože za větší se připlácí a já chtěla ušetřit). Anglicky umím asi deset slov, ale byla jsem připravena mluvit rukama, nohama a srdcem.

Když jsem vystoupila v Lisabonu, už jsem věděla, že tohle nebude žádná obyčejná dovolená. Tohle bude cesta se vším všudy. Se všemi pochybnostmi, puchýři a momenty „Proč jsem si tohle vůbec udělala?!“

👣 Každý krok má svůj význam

První kilometry na trase Fishermen’s Trail byly naprosto dechberoucí. Útesy, vlny, neskutečná energie přírody. A pak přišel písek. Spousta písku. Tolik písku, že by se z něj dala postavit slušná bábovka (vlastně několik set bábovek).

Každý den jsem poznávala nejen portugalské pobřeží, ale hlavně sama sebe. Byla jsem unavená, spálená, s nohama plnýma puchýřů, ale zároveň neuvěřitelně šťastná. Cítila jsem, jak ze mě opadávají vrstvy stresu, bolesti a starostí. Zůstávala jen podstata – čistá radost z toho, že jdu, že to zvládám, že dýchám.

🌅 Okamžiky, které mě změnily

Na Rota Vicentina jsem nebyla nikdy úplně sama. Potkala jsem broučky, ještěrky, zebru (!), želvu, a dokonce i pár Čechů. Ale nejdůležitější bylo, že jsem našla spojení se sebou a s předky, jejichž sílu jsem často cítila.

Každý kilometr měl smysl. Každá bolest byla vykoupena nádherným pocitem vítězství, když jsem večer padala do postele v dalším ubytování. Někdy s vděčností, někdy s myšlenkou, že už další den nezvládnu. Ale vždy jsem šla dál.

🗺️ Praktické tipy i hluboké prožitky v jedné knize

Těch 230 kilometrů portugalským pobřežím bylo tolik intenzivních, že jsem se rozhodla vše sepsat. Do detailu. Autenticky. Bez příkras. Tak, jak to opravdu bylo – s puchýři, se slzami i s humorem.

Kniha není jen deník cesty. Je plná praktických rad, jak si cestu naplánovat, kde sehnat nejlepší ubytování, jak se sbalit a na co určitě nezapomenout. Ale hlavně v ní najdeš příběh, který tě inspiruje vyjít na svou vlastní cestu – ať už je to Rota Vicentina, nebo jakákoli jiná cesta tvého života.

Protože nakonec zjistíš, že nejde o kilometry, ale o to, kým se během té cesty staneš.

📖 Chceš celý příběh?

V mé e-knize najdeš všechno – praktické tipy, mapu, seznamy, osobní prožitky i hluboké uvědomění. Bude tvým průvodcem, když se vydáš na vlastní cestu, a inspirací ve chvílích, kdy potřebuješ trochu odvahy.

👉 [Klikni sem pro objednání knihy]